Společnost je známá s úzkou spoluprací s nadnárodním koordinátorem dopravy FlixBus, na trh MHD vstupuje v Česku ale poprvé. Zkušenosti přitom má už z Německa, v Hamburku zajišťuje několik linek. „Co se veřejné dopravy pro města a kraje v Česku týče, jde sice o první krok, ale zcela určitě se nejedná o krok poslední,“ tvrdí jednatel společnosti, bývalý profesionální fotbalista Pavel Steiner.

Kdy a jak jste se rozhodli, že vstoupíte do městské hromadné dopravy v Česku? A proč zrovna v Jablonci, chcete si tu české prostředí vyzkoušet?
To, že naši nabídku vůbec podáme, rozhodli v prvé řadě zastupitelé města tím, když opakovaně odmítli nabídku BusLine. A pak následně naši řidiči pocházející ze „severu“, kteří nás ve firmě přesvědčili, že máme na novou veřejnou výzvu o podání nabídky reagovat, že se v Jablonci bude hrát určitě férově. O nějaké zkoušce nemůže být z naší strany ani řeč, protože když už se rozhodneme něco dělat, tak to budeme dělat naplno a budeme se tomu chtít do budoucna i odpovědně věnovat. Pakliže bude prostředí transparentní a férové, pak se musí s Umbrellou ve výběrových řízeních v budoucnu počítat.

Je rozdíl v podobných soutěžích na dopravní obslužnost v Německu a v Česku? V Česku se často hovoří o klientelismu, úplatcích a dalších nezákonných nátlacích. Cítil jste něco podobného v Jablonci?
Já bych snad ani neřekl, že obsah výběrových řízení je diametrálně odlišný, ale zcela jistě je odlišná kultura prostředí, ve kterém se vše odehrává. To, co se mnohdy v Česku v zákulisí děje a čeho všeho jsou z řad dopravců schopni ti, kteří nabídky podávají – a bohužel, někteří odpovědní z měst a krajů jim v tom vstřícně napomáhají – to se musí prostě změnit. Jinak budeme i v budoucnosti svědky neuvěřitelných story a výsledků, které nemají s férovou soutěží vůbec nic společného. V Německu je jedno, jestli znáte toho či onoho, zdali jste kamarád a nebo se zrovna nemusíte, vypíšou se podmínky řízení, ty jsou pro všechny jasně dané a nerozhoduje jen a pouze cena. Velký důraz je kladený na kvalitu a stáří vozového parku, musíte uvést i veškeré měsíční náklady autobusů a musíte uvést i hodinové mzdy řidičů, které nesmí býti nižší, nežli jsou příslušné tarify v dané oblasti. Vše je naprosto transparentní, nikde není žádný prostor pro jakékoliv spekulace či zákulisní machinace. Víceméně přesně takto to bylo i teď v Jablonci – byly jasně dané zadávací podmínky, byl jasně daný časový harmonogram, byl daný společně přístupný prostor pro doplňující dotazy, nikde nevisel ve vzduchu jakýkoliv otazník.

Kritizoval jste i nálady a okolnosti bývalých jabloneckých výběrových řízení na nového dopravce. Co nejvíce vám vadilo?
Stačí, aby si člověk otevřel internet, zadal patřičná slova a jména a neinformovaný člověk se možná nebude stačit ani divit, co vše se historicky kolem výběrových řízení ve veřejném sektoru a kolem dopravy nejen v Jablonci událo… Veřejná doprava na Jablonecku a Liberecku je historicky více nežli horkou půdou, ale pakliže i v budoucnu budou ze strany zadavatele dodržována férová pravidla hry tak, jako tomu bylo v tomto posledním jabloneckém případě, tak můžeme snad i věřit tomu, že se prostředí do budoucna postupně pročistí.

Jde o první účast Umbrelly v MHD v Česku, nebo rovnou i poslední?
Co se veřejné dopravy pro města a kraje v Česku týče, jde sice o první krok, ale zcela určitě se nejedná o krok poslední. Samozřejmě, že otázkou zůstane to, zdali a v jakém rozsahu budeme do budoucna ve výběrových řízeních v Česku úspěšní, ale jak už jsem řekl, když něco děláme, tak do toho jdeme naplno a snažíme se to dělat pořádně.

Do první soutěže, kterou město Jablonec vypsalo na deset let, se ale Umbrella nepřihlásila. Proč?
Jak už jsem několikrát řekl, při pohledu do historie a při starých pořádcích veřejné dopravy na Jablonecku a Liberecku by bylo ztrátou času a mrháním finančních prostředků, kdybychom tak učinili. Výsledek prvního výběrového řízení nám dává bohužel za pravdu. V době vypsání prvního řízení nebylo nikde veřejně deklarováno, že radní a zastupitelé města Jablonce chtějí něco změnit. Tohle se událo až po zásadním odmítnutí stávajícího dopravce, kterého v dodatečném řízení odmítli radní a zastupitelé města, ve kterém se řešila – pokud je mně známo – pouze firma BusLine. To není jen a pouze o Umbrelle, žádný jiný dopravce se ani nenamáhal, aby to zkusil… A teď si můžete položit otázku – proč? Varianty jsou víceméně dvě – buď bylo mezi určitými dopravci domluveno, že do Jablonce se nabídka prostě nepodává, druhá možnost je, že to stejně nemá cenu podávat, že je to prostě zbytečný… Bylo to jako za mojí fotbalové éry, když jsme měli hrát na Spartě. Víceméně bylo zbytečné, abychom tam s Duklou vůbec jezdili, protože už na kulaťku v Dejvicích jsme prohrávali 2:0… Asi není úplně normální, že se de facto automaticky napadají různá výběrová řízení v závazkové autobusové dopravě v různých částech republiky, víceméně jednou a tou samou firmou či jejími spřátelenými subjekty, následně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže víceméně s jistotou rozhodne v neprospěch zadavatele, a pak logicky nastávají takové situace, jaká nastala v Jablonci. A když si vezmete, co následovalo těsně před i po zastupitelstvu, které naši zakázku nakonec potvrdilo, tak to je prostě hodně smutný příběh. Já bych radního či zastupitele města nechtěl dělat ani za tři sta tisíc měsíčně, protože riskovat vlastní jméno a čest, přitom čelit takovým tlakům a podlým praktikám, tak to je opravdu pro hodně silné a zásadové osobnosti s pevnými nervy, které k tomu ještě potřebují v týmu mít velmi schopné právníky.

Vy osobně jste na jednání jabloneckých zastupitelů deklaroval, že pokud by Umbrella vyhrála i výběrové řízení na desetiletý provoz MHD, nasadila by zbrusu nové stroje. Je to tak? A jaké stroje budou tedy brázdit jablonecké ulice od února příštího roku?
Ano, v případě, že by byla zakázka na 10 let, tak bychom zcela určitě nasadili nové vozy Mercedes Benz Citaro Hybrid. Na dvouletou zakázku to ale není ani při nejlepší možné vůli z finančních důvodů možné. Nám se podařilo do uzávěrky výběrového řízení dát dohromady 26 busů Mercedes Benz Citaro a 4 busy Mercedes Benz Sprinter které jsou z roku 2013 s emisní normou 5 EEV a které více nežli jen splňují podmínky výběrového řízení. Vzhledem k tomu, že do doby plánovaného započetí zakázky máme ještě nějakou dobu čas, tak se momentálně snažím o to, aby se mi povedlo dát v co největší možné míře dohromady ještě novější vozy. Dnes si troufám tvrdit, že se bude pořád jednat o vozy Mercedes Benz, ale že alespoň polovina z nich bude novější nežli z roku 2013 a budou i splňovat nejpřísnější emisní normu Euro 6.

Jablonec v těchto dnech začíná jednat o možnostech MHD v letech 2023 až 2033. Ve hře je znovu veřejná soutěž na externího dopravce, zprovoznění vlastního dopravce a návrat do společného dopravního podniku s Libercem. Sledujete tyto možnosti?
Samozřejmě, že tyto úvahy i diskuse k nim sleduji, a i když vím, že se bude jednat tak jako tak o politické rozhodnutí, které my nikterak ovlivnit nemůžeme, tak se nad úvahou vlastního městského dopravce musím pousmát. Ne arogantně, ale ze zkušenosti, protože nikdy žádný městský dopravce, který je zřízen jen a pouze za účelem konkrétní zakázky, nemůže finančně – při započítání všech bezpodmínečně nutných vstupujících nákladů a investic – konkurovat dopravci, který dopravu poskytuje, řekněme, globálně a který má řadu sdílených nákladů, které mu cenu na kilometr logicky snižují. Ano, město nemusí počítat se ziskem jako externí dopravce, ale na druhou stranu námi počítaný přiměřený zisk je tak nízký, že tady ten rozdíl určitě nebude.

Co zejména navyšuje náklady?
Když bude město skutečně započítávat vše tak, jak má, a třebaže i za užívání městského objektu bude dostávat od vlastního dopravce nájem stejně tak, jako od jakéhokoliv jiného uživatele, tak už jen na počtech řidičů a na vykrývání dovolených a nemocenských se městský dopravce dostane na zásadně vyšší čísla nežli my. K tomu si připočtěte back up, který nutně potřebujete a který stojí obrovské náklady. My kdybychom měli stavět dopravu jen a pouze pro Jablonec a třeba k tomu i Liberec a ročně bychom měli najet třeba jen cca pět milionů zaplacených kilometrů, tak se nikdy nedostaneme na tak nízkou cenu, jakou jsme byli teď schopni Jablonci nabídnout. To není o tom, že si někdo koupí pár autobusů a myslí si, že je to sranda a že když to může dělat ten či onen, tak že to on může dělat taky. Víte, ono by bohatě stačilo, kdyby se jen férově a transparentně o dopravní zakázky soutěžilo, a výsledek by se stejně tak jako teď v případě Jablonce dostavil. Ta úspora města oproti současnému stavu je obrovská a my jako externí dopravce jsme s předpokládaným hospodářským výsledkem rovněž OK. Jak ale říkám, politické rozhodnutí není naše parketa, to musí učinit někdo jiný, ale finančně je výsledek známý víceméně už teď.

Vy jste bývalý profesionální fotbalový brankář. Získal jste za vašeho fotbalového působení v Německu styky, které udržujete dodnes?
Samozřejmě, že jsem za skoro 15 let profesionální kariéry potkal v celém světě spoustu zajímavých a důležitých lidí a někteří z nich mě při tom či onom businessovém kroku pomohli. Skoro dvanáct let jsem žil v zahraničí, a z toho šest a půl roku v Německu, takže tam mám samozřejmě celou řadu kontaktů a možností, které teď ve prospěch Umbrelly využívám. Pomůžou mně však jen v tom, abych vůbec mohl otevřít ty či ony důležité dveře, ale dál už vám fotbalové či jakékoliv jiné kontakty v ničem nepomůžou. Pokud člověk svůj business důkladně nezná a nemá za sebou kvalitní výsledky, tak pak nemáte nejmenší šanci v Německu uspět.

Jak jste se vlastně k dopravě, konkrétně autobusové, dostal?
Úsměvné na tom všem je, že svůj úplně poslední profi zápas jsem odehrál s Bohemkou proti Jablonci při zimním turnaji 2003/04 a v tom utkání jsem si na umělce opětovně dorval koleno tak, že to byla pro mě de facto konečná. Vzhledem k tomu, že se po vyléčení potvrdilo to, že v profi fotbalu pokračovat ze zdravotních důvodů už nemůžu, tak jsem musel hledat jinou formu uplatnění a obživy. Jako bývalý strojvedoucí bych se asi neuživil, vysokou školu, abych mohl učit, jsem nedodělal, ve fotbale jsem v žádné pozici působit nechtěl, takže jsem si koupil limuzínu a začal jsem nabízet osobní přepravu pro firmy jako osobní řidič. Měl jsem dostatek již zmiňovaných kontaktů, dokázal jsem se domluvit dvěma světovými jazyky, nabídl jsem nadstandardní vůz, přidal jsem nadstandardní službu i přístup, a to vše za rozumnou a férovou odměnu. Tvrdě jsem každý den pracoval, a pak už to bylo, jako když vystřelíte raketu, protože za tři roky jsem už vedl firmu, která poskytovala více než osm tisíc zakázek měsíčně pro obrovské nadnárodní společnosti. K limuzínám se postupně přidaly i autobusy a od roku 2008 jsme začali poskytovat autobusovou dopravu i mezinárodně.

Dá se v byznysu chovat sportovně? V německém i v českém?
Samozřejmě, i když v úplně jiném prostředí a z jiného úhlu pohledu na výsledek. V Německu si troufám říci, že sportovní přístup je doslova vítán a tamní podnikatelské prostředí se sportu hodně podobá. V Čechách se situace za posledních deset let taky výrazně změnila, a až se ještě více vymýtí, že ten či onen „rozhodčí“ někomu nadržuje a druhého „řeže“, tak si budeme moci příště povídat o daleko příjemnějších věcech, nežli jsou jen problematické zakázky na veřejnou dopravu.

Kde v Německu vaše společnost působí v městské hromadné dopravě a v jakém objemu? Je to někde srovnatelné s Jabloncem?
V klasicky městské dopravě působíme na dlouhodobou smlouvu v Hamburku, který je druhým největším německým městem. Dále zajišťujeme městskou dopravu v Karlsruhe a teď momentálně čekáme na výsledky výběrových řízení ve dvou severoněmeckých městech. Výkonnostní i finanční objem je jen a pouze za práci na MHD v Hamburku ve zhruba dvojnásobné výši, jako je zakázka na MHD Jablonecko. Dále zajišťujeme náhradní autobusovou dopravu v celém severním Německu a samozřejmě, že naším hlavním businessem je zajišťování vnitrostátních a mezinárodních linek pro společnost FlixBus. Celkově jsme za rok 2019 najeli bez pár kilometrů 30 milionů kilometrů, což je hodnota, jako kdybychom každý den objeli po rovníku dvakrát zeměkouli, a celá skupina Umbrella Mobility přesáhla v obratu částku 1,3 miliardy korun.

Autor: Jan Sedlák

Převzato s laskavým svolením Jabloneckého deníku